Sebevražedná píseň má na svědomí 19 úmrtí. Dokážete ji doposlouchat do konce?

"Ponurá neděle se stovkou bílých květin Čekal jsem na tebe, má drahá, s modlitbou V neděli ráno se honím za svými sny Vůz mé bolesti se ke mně vrátil bez tebe Od té doby jsou moje neděle navždy smutné Slzy jsou mým jediným pitím, smutek je mým chlebem..."

1457

Slyšeli jste už o skladbě, která má na svědomí 19 sebevražd? Příběh, který tuto píseň doprovází, je opravdu děsivý – odhaduje se, že její ponurost dohnala k sebevraždě už minimálně 19 lidí. Je možné, aby skladba měla až takovou sílu? A co vlastně stojí za jejím vznikem?

Maďarský skladatel Rezso Seress jednoho zamračeného dopoledne roku 1932 opět podléhal své depresi – cítil se neuznaným, nedoceněným, hudební průmysl jej neustále přehlížel, kariéra byla u konce a milovaná žena se rozhodla, že ho opustí.

Skladatel seděl u klavíru v Paříži oddaný svým chmurům když jej napadla jedna melodie. Nedokázal se jí zbavit, zněla mu v hlavě pořád dokola. Píseň dostala název „Gloomy Sunday“/“Szomorú Vasárnap“/“Ponurá neděle“. Hned se stala hitem a Seressovi přinesla nečekanou slávu.

Nikdo tehdy netušil, co píseň způsobí. Okamžitě se začala ozývat z domácích i zahraničních rádií. Zanedlouho se všude objevovala mrtvá těla. Lidé páchali sebevraždy.